Pamětihodnosti

---

• KVAPILOVA JEZÍRKA

  Původně malý rybníček na lesní louce u Žďáru, z druhé strany tohoto vršku od Chudenic. Dříve sloužil jako koupaliště, na hladině bylo plno leknínů. Sem rád chodíval odpočívat za svých studentských let spisovatel Jaroslav Kvapil. A právě toto místo měl na mysli, jako dějiště Rusalky – při psaní libreta k Dvořákově opeře Rusalka.

• ANGLICKÝ PARK U ZÁMKU LÁZEŇ

  Jednou z dominant Chudenic je i „Anglický park“ u zámku Lázeň na okraji Chudenic. O této zahradě pochází první práva z roku 1798. Tehdy se ale hovoří o barokní, geometrické zahradě ve francouzském stylu v severní a jižní části a o „anglické partii“. V této době byl nově založený park osazován zejména dřevinami dovezenými z czerninského zámeckého parku v Krásném Dvoře. Park na Lázni byl budovám podle projektu zahradníka Jana Kristiána Thumstanglera. Práce prováděl panský zahradník Blumensagel a jeho pomocník Messner. Za účelem pěstování sazenic pro dosadby parku byla asi 1 km severozápadně založena školka, později přestavěna na arboretum dnes známé jako Americká zahrada. Práce v parku pokračovaly zejména v roce 1825 kdy bylo dováženo mnoho sazenic místních, ale i cizokrajných rostlin. V roce 1826 je v písemných pramenech zmiňován také skleník, později zimní zahrada, který však byl postaven již dříve za hraběte Jana Rudolfa Czernina.
  Od roku 1834 o park pečuje zahradník Karel Zahn, který realizoval i své nápady. Péči se dostalo rovněž lesu, který zámecký areál přiléhá na severozápadě. Byly zde zřízeny nové cesty pro pěší i jízdu na koni. Součástí tohoto lesoparku byla rovněž rozhledna Bolfánek s kaplí, půvabný pavilonek Kuchyňka a Kvapilova jezírka. Zlatý věk zahrad, trval i za posledního hraběcího zahradníka Rudolfa Gebra, který na toto místo nastoupil v polovině ledna 1928 a vykonával jej až do své smrti v roce 1959. Kromě péče o park a zahrady na Lázni zajišťoval provoz zahradnictví, které dodávalo květiny a květinářské výrobky do širokého okolí. V roce 1945 byl czerninský majetek znárodněn. Park zarost. Krásné okrasné i užitkové zahrady byly postupně zničeny, budovy sloužily plzeňským pivovarům jako zotavovna, později jako hotel. V prosinci 2009 byl areál opět navrácen do majetku Czerninů z Chudenic. Park byl systematicky vyčištěn od nežádoucích dřevin a černých skládek. Počalo se s obnovou částí zámku a vedlejších budov. Zámek je dnes letním sídlem rodiny a je nepřístupný. Omezen je i vstup do parku.

• AMERICKÁ ZAHRADA

  Arboretum „Americká zahrada“ je jedno z našich nejstarších a nejvzácnějších botanických zahrad, které se soustřeďují na sbírku dřevin, stromů i keřů. Svůj název získala zahrada především tím, že v prvních letech po založení měly v zahradě převahu dřeviny původem ze Severní Ameriky. V dobových materiálech je přímo jako „Americká zahrada“ (Amerikanischen garten) nazvaná roku 1846 v titulu rozpočtového návrhu pro celý areál. Na podzim roku 1828 nechal tehdejší majitel Chudenického panství Eugen Czernin z Chudenic v lesním komplexu asi 1 km od lázeňského domu vykácet cca 2 ha plochy, vytrhat pařezy a odstranit kameny a celou plochu rekultivovat a oplotit. Tato lokalita mela původně sloužit jako školka a zásobárna pro vypěstování a doplnění stromu a keřů určených do lázní. Zároveň školka měla sloužit jako rostlinný materiál pro prodej. Tomuto původnímu záměru také odpovídá pravidelné uspořádání zahrady v obdélníkové délce a záhony, jež jsou patrné dodnes. První sazenice byly zakoupeny roku 1842 zahradníkem Zahnem v Bubenečském parku v Praze, odkud bylo dovezeno na 100 taxonů exotických dřevin a kultivaru. Na okraji zahrady byl postaven domek, do kterého byl nastěhován hlídač. Následujícího roku se pokračovalo v úpravách zahrady, když byly dovezeny další dřevin. V této zásilce byla mimojiné i douglaska tisolistá, dnešní dominanta arboreta. Další dovozy rostlin jsou zaznamenány v roce 1844 z Erfurtu a znovu z Flottbecku. Pokračuje nejen výsadby do Anglického parku, ale i prodej školkařských výpěstku. Nabízený sortiment dle dochovaných dokumentů z roku 1847 obsahoval 62 různých druhů dřevin. Tehdy se vedení zahrady ujal lesmistr Básel, který úzce spolupracoval s botanikem Ladislavem Čelakovským, synem známého básníka. Tento botanik světového jména zajišťoval arboretu nové sazenice z celého světa, vědecky zpracovával odborné botanické poznatky ze zahrady a také přijímal návštěvy význačných botaniku z celého světa. V průběhu dalších let do první světové války byly vysázeny další dřeviny, většinou však již jednotlivé exoty a kultivary. V padesátých letech 20. století došlo v arboretu k několika technickým úpravám. Především byla zahrada v dolní části rozšířena a celá nově oplocena. Byl také zbourán starý zděný zahradní domek a místo něj postaven dřevěný altán. V roce 1969 vyhlásilo Ministerstvo kultury ČSR arboretum za státem chráněný park jako vzácnou vědeckou, přírodní i kulturní památku. V současnosti je arboretum v majetku státního podniku Lesy CR, spravuje ji Správa CHKO Český Les a běžnou údržbu (sečení travní plochy, shrabání a odvoz spadaného listí a větví atd.) vykonává občanské sdružení Otisk.

• ZÁMEK LÁZEŇ

  Vrch Žďár u Chudenic byl odpradávna kultovním místem keltů, slovanů a křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za posvátné a léčivé. Po postavení poutního kostela na tomto vršku, se toto místo těšilo stále větší oblíbenosti, a to nejen z řad poutníků. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se místu vývěrů dostane větší pozornosti z řad hraběcího rodu Czerninů z Chudenic. Roku 1786 se poprvé v písemných pramenech setkáváme s názvem „Badhaus“, tedy lázeňský dům, což byla jen dřevěná budova. V letech 1792-1794 byla za Jana Rudolfa hr. Czernina z Chudenic přestavěna na zděnou lázeňskou budovu a o pět let později okolí zvelebeno zahradou. Tato zahrada byla v letech 1823 – 1826 rozšířena a byl založen anglický krajinářský park. Autorem je zahradník Jan Kristián Thumstängler. Nový zámeček byl velmi oblíben hlavně hraběcí rodinou, která ho využívala jakosvé letní sídlo. Po mnoha přestavbách a úpravách získal dnešní podobu zámek Lázeň v roce 1870. Přijíždělo sem mnoho lázeňských hostů a známých osobností. Například zde pobýval ke konci svého života národní buditel a lingvista Josef Dobrovský, který byl velkým přínosem pro Chudenice i okolí. Jeho pobyt připomíná pomníček v lipové aleji nedaleko zámku. Dále zde pobýval historik František Palacký, spisovatel J. E. Vocel. Botanik a univerzitní profesor Ladislav Čelakovský, který byl velkým pomocníkem hr. Czerninovi při zakládání anglického parku i arboreta, botanik Kašpar hrabě Šternberk, a jiné významné osobnosti. V zámecké oblasti se odehrávají i první kapitoly románu Antonína Zápotockého Rozbřesk. Dnes je zámek Lázeň opět v majetku rodu Czerninů z Chudenic. Je uvnitř komplet opraven a upraven do původní podoby, kdy zde Czerninové z Chudenic pobývali před konfiskací. Po opravení střešní krytiny bude opravena i fasáda, což je asi již poslední, co zámku chybí. V roce 2013 byl obnoven anglický park před zámkem Lázeň a hraběcí rodina, po vzoru svých předků, využívá zámku jako svého nejen letního sídla. Zámek je veřejnosti nepřístupný, anglický park okolo zámku však zve veřejnost ke krásné procházce.

• KAPLE SV. ANNY

  Velká barokní kaple byla postavená v roce 1766 vrchním správcem chudenického panství, Václavem Podivínem Holečkem. Je to prostá stavba eliptického tvaru, na východní straně je předsíň se vchodem. Na západní straně uvnitř kaple je oltář a za ním průchod do malé sakristie. Horní polovina kaple je členěna šestnácti pilastry, které podpírají hlavní římsový a je v bocích prolomena dvěma barokními okny. Střecha je sedlová s cibulovou věžičkou. Roku 1786 byla tato kaple předělána na hřbitovní. Dodnes se zde každý rok slouží poutní mše ke cti sv. Anny a mše za zemřelé.

• POMNÍK JOSEFA DOBROVSKÉHO

  Pomník se nachází 1 km od Chudenic, nedaleko hřbitovní kaple sv. Anny. Pomník Josefa Dobrovského s reliéfem od Štěpána Kořána z Prahy byl odhalen 28. 9. 1941 Klubem českých turistů Chudenice, v čele s Adolfem Roubalem. Pomník stoji v Chudenicích dodnes

• PAMÁTNÍK „ZRUŠENÍ ROBOTY“

  Kamenný pomníček stojí na louce „Oužlebí“, na kraji Chudenic směrem k bývalému JZD. Dne 7. 9. 1848 došlo na sněmu ve Vídni ke zrušení roboty. V Chudenicích se o pár dní později shromáždil lid na nádvoří Starého zámku vydali se s rychtářem, radním a muzikanty, s kosami, hráběmi, lopatami i sekyrami přes městečko na panskou louku na „Oužlebí“, kde byl připraven robotě hrob. Přítomní tam naházeli veškeré nářadí i udělanou slaměnou figuru drába. Hrob zaházeli, zapíchli do země tyčkový křížek a rozsvítili lucernu. Dnes tam stojí kamenný pomníček na památku této události

• SOKOLOVNA

  V roce 1923 byla v Chudenicích slavnostně otevřena „Sokolovna“. Hrabě Černín, horlivý katolík daroval Sokolům zdarma stavební místo a stavební materiál buď zdarma nebo za laciný peníz. U lípy před „Sokolovnou“ stával kříž. Sokolové podali žádost děkanskému úřadu, aby směli kříž na jiné místo dáti. Děkanský úřad dovolil a tak kříž přenesen nedaleko k Mariánskému domu.

   

• MARIÁNSKÝ DŮM

  V Chudenicích stojí také tzv. „Mariánský dům“. Byl vystaven v roce 1900 a na průčelí nese znaky rodu Czernínů z Chudenic a Paarů. Nechal ho postavit Jaromír hrabě Czernin z Chudenic se svojí druhou manželkou, hraběnkou Paarovou jako „Dům klidného stáří“, uvnitř s kaplí Nanebevzetí Panny Marie. V tomto domě bylo 11 bytů, které byly určeny pro přestárlé zaměstnance czernínského panství. Tito vysloužilí zaměstnanci, měli od Czernínů zdarma byt, otop a ještě další různé deputáty

• FARA

  Dnešní podobu budova fary u kostela sv. Jana Křtitele v Chudenicích dostala roku 1738. Podle starých vyobrazení Chudenic zde stávala fara již dříve, na stejném místě, ale její podobu nemáme zachycenou. Byla vystavěna za působení faráře Ondřeje Antonína Stella ze Stoda, který je v Chudenicích zmiňován v letech 1724 – 1742. V roce 2005, tedy po 800 letech, byla farnost Chudenice zrušena a připojena ke švihovské farnosti. Budova fary byla tehdejším administrátorem prodána do soukromého vlastnictví. Dnes je v rekonstrukci.